Jak probíhá augmentace nalepovacích zubů - krok za krokem od diagnózy po výsledek

Nejčastější otázka, kterou slyším od pacientů, kteří se rozhodují pro nalepovací zuby: augmentace je vůbec nutná? A pokud ano, jak to vlastně vypadá? Mnoho lidí si představuje, že to je nějaká složitá operace s dlouhou rekonvalescencí. Ve skutečnosti je to jen jedna z mnoha běžných kroků, které umožňují, aby nalepovací zuby vypadaly přirozeně a držely se dlouho.

Co je vlastně augmentace u nalepovacích zubů?

Augmentace není nic jiného než přidání materiálu do kosti nebo dásní, aby bylo možné na něj něco přilepit. U nalepovacích zubů - tedy keramických vložek, veneerů nebo korunkových vložek - se augmentace používá hlavně tehdy, když je zubní tkáň příliš poškozená, příliš tenká nebo když je potřeba vytvořit dostatek prostoru pro estetický výsledek. Například pokud máte poškozené zuby z důvodu bruxismu, kyselého pití nebo kariés, může být povrch zubu příliš hladký nebo příliš malý, aby na něj bylo možné něco pevně přilepit.

Nejčastější typ augmentace u nalepovacích zubů je tzv. zubní augmentace kosti nebo dásňová augmentace. Nejde o implantát, ale o přípravu povrchu, aby vložka měla co nejpevnější podložku. Bez toho by vložka mohla během několika měsíců odlepená, prasknout nebo vypadat neesteticky - například když je příliš tlustá nebo neodpovídá tvaru sousedních zubů.

Kdy je augmentace nutná?

Není to vždy potřeba. Pokud máte zdravé, nepoškozené zuby a jen chcete zlepšit barvu nebo tvar, augmentace není potřeba. Ale když se podíváte na tyto případy, pravděpodobně budete potřebovat:

• Zuby s velkými plomby, které byly dříve odstraněny - kost uvnitř zubu je často poškozená a potřebuje doplnění.
• Zuby po odstranění kariés, kde zůstalo málo původního zubního materiálu - potřebujete vytvořit novou základnu.
• Osoby s bruxismem (škrábaním zubů) - zuby jsou příliš odloupené nebo zploštělé, vložka by neměla co držet.
• Poškozené zuby z důvodu kyselého pití (např. soda, citrónová voda) - sklovina je vystavena kyselinám a ztenčuje se.
• Případně když chcete zvětšit zuby pro estetický efekt - například pro „Hollywoodský úsměv“ - potřebujete přidat objem, který původní zub nemá.

Bez augmentace byste mohli dostat vložku, která vypadá jako „přilepená karta“ - ne přirozeně, ale jako něco, co je na povrchu. A to je přesně to, co lidé nechtějí.

Jak probíhá proces augmentace?

Proces je jednodušší, než se zdá. Většinou probíhá ve dvou fázích, ale často i v jedné návštěvě - v závislosti na tom, jaký materiál použijete.

1. Diagnóza a plánování - Nejprve se provede 3D snímek (CBCT) nebo digitální otisk zubů. Tím se zjistí, kolik kosti nebo skloviny ještě zůstalo, kde je potřeba doplnit a jaký materiál je nejvhodnější. Někdy stačí jen několik milimetrů přidaného materiálu.
2. Práce na zubu - Pokud jde o kostní augmentaci, použije se biokompatibilní materiál - buď vlastní kost z jiné části těla (např. z čelisti), nebo syntetický hydroxyapatit. Ten se vloží do místa, kde je kost nebo sklovina příliš tenká. Někdy se používá i speciální kompozitní látka, která se přímo nanáší na zub a tvrdne pod UV světlem - to je rychlejší a nevyžaduje zákroky v kosti.
3. Čekání - Pokud se použije kostní materiál, trvá hojení 3-6 týdnů. Pokud se použije kompozit, můžete mít vložku přilepenou už za 1-2 dny.
4. Přilepení vložky - Po hojení se provede přesný otisk, výroba vložky trvá 1-2 týdny a pak se přilepí pomocí speciálního lepidla, které je silnější než samotná sklovina zubu.

Nejčastější případ, který vidím v praxi: pacientka má dva přední zuby s velkými plombami z minulosti. Plomby byly odstraněny, ale zubní tkáň byla příliš ztenčená. Použili jsme kompozitní augmentaci - nanášeli jsme vrstvu materiálu přímo na zub, tvarovali jsme ho podle sousedních zubů a nechali jsme ho ztuhnout. Potom jsme přilepili tenké keramické vložky. Výsledek? Zuby vypadají jako přirozené, nejsou příliš tlusté, a pacientka je může používat bez obav - ani jedna vložka se neodlepila ani za 5 let.

Co se stane, když augmentaci vynecháte?

Nejčastější chyba, kterou lidé dělají, je chtít přímo přilepit vložku bez přípravy. Výsledek? Vložka se za několik měsíců začne odlepovat, zub pod ní může zčernat, nebo se objeví mezera mezi vložkou a dásní - což vypadá neesteticky a může vést k infekci.

Nebo se stane, že vložka je příliš tlustá, protože musela „překrýt“ nedostatek tkáně. Výsledek? Zuby vypadají jako „dřevěné“ nebo „plastové“. Lidé si toho všimnou - a nejen zubaři.

Augmentace není volba - je to technická nutnost. Stejně jako byste nechtěli stavět dům na písku. Bez pevného základu se nic neudrží.

Je augmentace bolestivá?

Není. Většina zákroků se dělá s lokální anestézií, takže necítíte nic. Pokud jde o kostní augmentaci, může být po zákroku mírné otoknutí nebo nepříjemnost, ale obvykle to přetrvává jen 2-3 dny. Kompozitní augmentace je úplně bezbolestná - není třeba řezat, nejsou žádné švy, a můžete jít domů hned po návštěvě.

Největší „bolest“ je čekání - ale to je vždycky u každého zubního zákroku. Pokud chcete rychlý výsledek, vyberte kompozitní variantu. Pokud chcete trvalý výsledek, vyberte kostní augmentaci.

Co je lepší - kostní nebo kompozitní augmentace?

Obě mají své výhody:

Většina pacientů volí kompozitní variantu - je levnější, rychlejší a výsledek je výborný. Ale pokud máte v plánu zůstat s těmito zuby 15-20 let, investice do kostní augmentace se vyplatí.

Co potřebujete vědět před zákrokem?

• Nemusíte mít všechny zuby na jedné straně - augmentaci můžete udělat jen na těch, které potřebují.
• Neexistuje „ideální věk“ - lidé od 20 do 70 let se s tímto zákrokem vyrovnávají stejně dobře.
• Nejsou potřeba žádné speciální přípravy - necháte se vyslechnout, uděláte snímek a už jste připraveni.
• Nezapomeňte na návštěvu kontrolního vyšetření po 6 měsících - aby se ujistili, že vložka drží a nevznikají mezery.

A pokud máte pochybnosti? Zeptejte se na příklady. Dobrý zubař vám ukáže fotografie pacientů, kteří prošli stejným procesem. Nechte se nechat přesvědčit daty, ne slovy.

Co se stane po augmentaci?

Po zákroku budete mít zuby, které vypadají přirozeně, nebudou vás omezovaly při jídlu, a nebudete se bát smát. Můžete pít čaj, kávu, vínko - všechno, co jste dříve vyhýbali. A nebudete muset přemýšlet, jestli vám něco „nevypadá“.

Největší odměna? Když vás někdo zeptá: „Co jsi dělal se zuby?“ a vy odpovíte: „Nic. Jen jsem je nechal přilepit.“